slova pro mého chlapa, krále všedních dní

Těšíme se na Vánoce, Štěpán má naplánovanou dovolenou, už na týden před nimi. Chceme jej s Antonínem na té vánoční dovolené nejen cukrovím, ale i milým slovem přivítat! Vítací dopis nechávám na dveřích, tak jako by to mohla udělat třebas andělská pošta ;)   

A když na obálku píšu oslovení. Pro samu sebe vím, že je důležité nejdříve napsat mému Štěpánovi a poté našemu tátovi. Stejné pravidlo totiž platí i u "vítačky s pusou". Nejdřív dávám pusu Štěpánovi potom synovi a když naopak přijde Štěpán domů, těší mě, že i já dostanu pusu přednostně. Je to tak, možná nebudete souhlasit, ale v době "na mateřské", kdy je tak časté tulení s miminem,  bychom neměli zapomínat na nás dva. Dříve jsme byli pár a jen díky tomu jsme se stali rodinou. 

Zdá se to jako drobnost, to pořadí slov, pus... ale pro mě není.

Máte to taky tak?